| Po | Ut | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 01 | 02 | 03 | 04 | 05 | 06 | 07 |
| 08 | 09 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | 01 | 02 | 03 | 04 |
Škola v přírodě :: Autor: sedoocka
Na školu v přírodě už mě nikdy nikdo nedostane!
Samej mravenec, komár a jiná havěť…
Umývárky jsou daleko, je tam zima a v rozích se rozlejzá plíseň.
Tohle si já rozhodně nezasloužím.
Jsem kouzelník čisté krve a mám jisté nároky…
A do hajzlu, kterej stan je ten můj?
Všechny vypadají stejně a navíc nejsou kouzelnicky upraveny.
A že bych se chtěl mačkat v tak malém prostoru s Goylem, to teda ne.
„A s kým bys chtěl?“ ozval se jeho druhý vnitřní hlas.
„S nikým,“ odpověděl ten první.
„Nekecej! Potterovu přítomnost bys přece uvítal…“ rýpnul si zase ten druhý.
„Blbost!“ zaprotestoval první.
Raz, dva, tři, čtyři – to by měl být on…
No, nemusel by se uvnitř tak rozvalovat.
Tak honem do spacáku nebo jak to ta mudlovská šmejdka jmenovala.
Snad v tom pytli bude aspoň teplo?
Draco ulehl a skoro už spal, když si ho přitáhly silné paže.
„Dobrou noc, miláčku,“ bylo mu pošeptáno do ucha a dokonce byl políben do vlasů.
Snažil se vymanit z objetí, avšak marně.
Ruce ho držely dost pevně.
Paráda! Už vidím ty titulky v novinách „Draco Malfoy skoroznásilněný neznámým na škole v přírodě..“
Ráno se Draco vzbudil jako první a podíval se na svého souseda.
Málem zapomněl dýchat.
Ležel tam Harry Potter a ještě tiše oddychoval.
Blonďák se rychle oblékl a snažil se zmizet.
„Snad nechceš zmizet jak pára nad hrncem? Nemůžeš popřít, že se ti u mě líbí?“ zeptal se škádlivě Harry.
„Já… No… Totiž…“ soukal ze sebe Draco a raději prchal co nejdále od Harryho stanu.
Nechtěl, aby viděl, jak se červená.
Měl pravdu, bylo moc příjemné probudit se u něj.
Slyšel zrychlený tlukot srdce, když si vzpomněl na to teplo druhého těla.
Na tu zvláštní vůni.
Na to vzrušení, které proběhlo celým jeho tělem, když ráno zjistil, že strávil noc, i když nevědomky, s Harrym…